CZ | EN

Aktuality:


1. 8. 2017
Nový zákon o přestupcích mění přístup úřadů k řešení přestupků občanů, ale zejména podnikatelů a firem, a upravuje také systém následného ukládání trestů.

 

Každý přestupce má podle zákona nově dostat podrobné odůvodnění závažnosti spáchaného deliktu a také uložené pokuty. Tato podrobnější pravidla pro ukládání správních trestů spolu s výčtem přitěžujících a polehčujících okolností mají v praxi znamenat, že ten, komu je uložena pokuta, se z odůvodnění přesně dozví, jaké závažnosti jeho čin dosáhl.

Zavádí se mj. instituty upuštění nebo podmíněného upuštění od uložení správního trestu nebo institut mimořádného snížení výměry pokuty. V tomto ohledu obsahuje zákon výčet polehčujících okolností, mezi kterými je např. nízký věk pachatele, spáchání přestupku pod nátlakem, dobrovolná náhrada škody nebo spolupráce s úřady.

Nový institut narovnání dává možnost pachateli přestupku nahradit oběti škodu bez nutnosti absolvovat často velmi zdlouhavé přestupkové řízení, se kterým pro něj mohou být spojeny i další náklady.

Změny se týkají systému posuzování přestupků. Nedochází k zavádění nových přestupků či naopak k rušení stávajících. Nová legislativa má vyplnit zejména mezery v oblasti správního trestání právnických a podnikajících fyzických osob. Dochází tak ke sjednocení podmínek odpovědnosti fyzických, právnických i podnikajících fyzických osob za přestupek, pro který se zároveň zavádí jednotný pojem. Nová definice přestupku tak v sobě zahrnuje nejen všechny dosavadní přestupky, ale také stávající jiné správní delikty.

zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
účinnost od 1.7.2017

 

 

1. 8. 2017
Novela stavebního zákona zavádí mj. institut koordinovaného řízení, které je spojením územního a stavebního řízení.

 

Na základě novely má dojít ke zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací jako je např. územní plán. Nebude tak již nutné, aby zastupitelstvo např. rozhodovalo o zprávě o uplatňování územního plánu za minulé období a dalších dokumentech. Podmínkou účinnosti každé aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude nově její zveřejnění na internetu.

Novela zavádí tzv. koordinované řízení. Jedná se o spojení územního a stavebního řízení, a to jak u jednotlivých staveb, tak i u souboru staveb. Výsledkem tohoto řízení bude vydání jediného koordinovaného povolení. Žadatel si přitom bude moci zvolit, zda půjde cestou dvou samostatných řízení jako dosud, nebo zda požádá o vydání koordinovaného povolení. Do koordinovaného řízení bude přitom také integrován (dnes samostatný) postup posuzování vlivů na životní prostředí (proces EIA).

Řízení pro stavby na ohlášení se zkrátí z 30 na 15 dnů. Drobným stavebníkům by mělo ubýt administrativní zátěže. Ke stavbě rodinného domu bude stačit jen ohlášení a stavební úřad by měl následně souhlas vydat do jednoho měsíce.

Novela dále umožňuje svépomocnou výstavbu u všech typů rodinných domů bez omezení zastavěnou plochou. Dále je umožněna výstavba bazénu nebo skleníku na pozemku rodinného domu nebo na pozemku pro rodinnou rekreaci pouze na základě jejich umístnění a bez procesu povolování.

Bude-li se žádost týkat nemovité věci rozdělené na bytové jednotky, nově předloží stavebník pouze souhlas správce nebo společenství vlastníků jednotek, nebude však muset dokládat souhlasy všech ostatních vlastníků bytových jednotek.

novela zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona
stav: před podpisem prezidenta republiky

 

 

1. 8. 2017
Podle Nejvyššího soudu není navýšení příspěvků do fondu oprav dostatečně důležité na to, aby se jeho přezkumem mohl zabývat soud.

 

Dle § 1209 občanského zákoníku může přehlasovaný vlastník navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl, „je-li pro to důležitý důvod“. Tímto „důležitým důvodem“ se rozumí to, co zákon o vlastnictví bytů označoval jako „důležitá záležitost“. Jedná se o takovou situaci, kdy dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

Nejvyšší soud se zabýval praktickou otázkou, zda navýšení příspěvků do fondu oprav je, či není dostatečně důležité, aby se jeho přezkumem mohl zabývat soud. Odpověď zní, že nikoliv. Znamená to, že v případě usnesení o navýšení příspěvků do fondu oprav se přehlasovaný vlastník nemůže obrátit na soud. Výjimkou by byla jen situace, kdy by navýšení bylo extrémní.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15.3.2017)

 

 

1. 8. 2017
Dle názoru Nejvyššího soudu nelze za věci obvykle nošené do zaměstnání považovat žádný dopravní prostředek

 

Nejvyšší soud ČR se zabýval otázkou odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou na osobním automobilu zaměstnance, který zaměstnanec používá k cestě do zaměstnání a zpět. V souladu se zákoníkem práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Za takovou věc ale podle Nejvyššího soudu nelze považovat žádný dopravní prostředek, tj. nejen osobní automobil, ale ani kola, mopedy atd.

Za osobní automobil, který zaměstnanec umístil v objektu zaměstnavatele na nehlídaném parkovišti, tak zaměstnavatel odpovídá pouze co do částky 10.000,- Kč, ledaže škodu na tomto automobilu způsobil jiný zaměstnanec zaměstnavatele. Pokud by však zaměstnavatel převzal osobní automobil do zvláštní úschovy (např. hlídané parkoviště), byl by povinen nahradit zaměstnanci škodu v plné výši.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2345/2015 ze dne 23.1.2017)

 

 

1. 8. 2017
Na základě rozhodnutí Ústavního soudu by měla být jako skutečná škoda na havarovaném vozidle nahrazována nejen cena opravy, ale i snížení ceny vozidla jako havarovaného z hlediska případného prodeje.

 

Ústavní soud řešil otázku náhrady škody způsobené na havarovaném automobilu. Stranami sporu byli majitel poškozeného vozidla, škůdce a jeho pojišťovna. Majitel žaloval na náhradu škody v rozsahu nejen nákladů na opravu vozidla, ale také v rozsahu částky, o kterou se snížila hodnota vozidla na trhu s ojetými vozy v důsledku toho, že vozidlo bylo havarované. Pojišťovna mu totiž uhradila pouze částku odpovídající hodnotě opravy.

V řízení před obecnými soudy bylo konstatováno, že náhrada skutečné škody zahrnuje pouze náhradu nákladů na opravu, ale nemůže zohledňovat specifika tvorby cen na trhu s ojetými vozidly. Podle obecných soudů včetně Nejvyššího soudu rozdíl mezi obecnou cenou vozidla žalobkyně před poškozením a částkou, za kterou může být po provedené opravě případně prodáno, nepředstavuje skutečnou škodu na vozidle.

Ústavní soud však zaujal v dané věci opačné stanovisko a rozhodnutí obecných soudů zrušil. Dle Ústavního soudu jsou-li totiž nahrazeny toliko náklady na opravu věci a nikoliv již rozdíl v její tržní hodnotě, nepřináší již věc svému vlastníku stejný užitek a škoda způsobená protiprávním jednáním mu tak není nahrazena v plném rozsahu.

(Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 795/16 ze dne 27.4.2017)

 

 

20. 6. 2017
Velká novela insolvenčního zákona řeší zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), posouzení ...
platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, oddlužení a další aspekty insolvenčního řízení.

zákon č. 64/2017 Sb
účinnost: 1.7.2017
 

Novela zavádí předběžné posouzení insolvenčního návrhu a dále omezuje možnost podávání šikanózních návrhů

Insolvenční návrh podaný věřitelem bude nově před zveřejněním v insolvenčním rejstříku podléhat předběžnému posouzení a v případě pochybností o jeho důvodnosti může soud rozhodnout, že po omezenou dobu nebude návrh zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Insolvenční soud má následně 7 dnů od podání návrhu na posouzení, zda se jedná či nejedná o zjevně bezdůvodný insolvenční návrh.

V případě věřitelského insolvenčního návrhu bude věřitel vždy povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Tato záloha činí 50 000 Kč v případě návrhu proti právnické osobě, která je podnikatelem, a 10 000 Kč v případě návrhu proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě.

Bude-li insolvenční návrh podaný věřitelem odmítnut pro zjevnou nedůvodnost, insolvenční soud může navrhovateli uložit pokutu za jeho podání až do výše 500 000 Kč. Insolvenční navrhovatel bude navíc oprávněn podat nový insolvenční návrh proti stejnému dlužníkovi nejdříve po 6 měsících.

 

Novela upravuje jiné pojetí úpadku

Novela doplňuje dosavadní pojetí úpadku ve formě platební neschopnosti pro podnikatele vedoucí účetnictví, a to zavedením tzv. mezery krytí. Jedná se o rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků dlužníka a výší jeho disponibilních příjmů. Podnikatel tak nebude v úpadku, pokud mezera krytí v rozhodném období dle výkazu stavu likvidity bude nižší než desetina výše jeho splatných závazků.

Ale i v případě, že by mezera krytí nebyla nižší než desetina splatných závazků dlužníka, dlužník nemusí být v platební neschopnosti. Bude tomu tak tehdy, pokud bude možné výhledově očekávat, že mezera krytí klesne pod jednu desetinu výše jeho splatných závazků.

 

Zavádí se zvláštní pravidlo v případě postoupení pohledávky

Věřitel - právnická osoba, který nabyl pohledávku v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení, bude muset doložit informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem podle zákona proti praní špinavých peněz. Pokud věřitel tuto povinnost nesplní, nesmí vykonávat hlasovací práva s pohledávkou spojená.

Takovou povinnost však věřitel mít nebude, pokud se na předmětný obchod, z něhož pohledávka vznikla, nevztahuje povinnost provést kontrolu podle zákona proti praní špinavých peněz (v případě obchodu mezi tzv. povinnou osobou a věřitelem). Tuto povinnost nebude mít ani v případě, že hodnota plnění z obchodu (mezi věřitelem a osobou jinou než povinnou), z něhož pohledávka věřitele vznikla, je nižší než 10 000 EUR.

V případě, že je věřitelem osoba, která skutečného majitele podle zákona proti praní špinavých peněz nemá, postačí, že věřitel doloží čestné prohlášení o tom, že skutečného majitele nemá.

 

Novela přichází s novinkami v případě oddlužení

Nově se zavádí pro dlužníka povinnost, že jeho návrh na povolení oddlužení musí být za dlužníka sepsán a podán buď advokátem, notářem, soudním exekutorem nebo insolvenčním správcem. Takové osobě pak náleží odměna v maximální výši 4 000 Kč (resp. 6 000 Kč v případě oddlužení manželů). Návrh může být za dlužníka sepsán a podán také tzv. akreditovanou osobou, této osobě však žádná odměna nenáleží. Touto akreditovanou osobou bude moci být pouze osoba právnická. O udělení akreditace rozhoduje ministerstvo spravedlnosti na žádost. Žadatel musí prokázat mj. svou veřejnou prospěšnost, ale také bezúhonnost při poskytování služeb v oblasti oddlužení. 

Dlužník však může návrh podat sám za předpokladu, že má právnické nebo ekonomické vzdělání nebo pokud vykonal zkoušku insolvenčního správce. Pokud je dlužníkem právnická osoba, musí být tyto podmínky splněny u jejího zástupce.

Novela dále vyžaduje, aby byl návrh podán na předepsaném formuláři.

Novela rovněž zavádí nový systém přidělování jednotlivých případů v oblasti oddlužení, když princip obvodu okresního soudu je nahrazen stejným principem jako u konkursů, tedy principem podle krajských soudů.

Jako reakce na trvající nezájem věřitelů účastnit se svolávaných schůzí věřitelů, se schůze věřitelů v případě oddlužení svolá na návrh nadpoloviční většiny všech věřitelů, jejichž pohledávky činí zároveň nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek, nebo na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru. Novela zároveň připouští i možnost soudu svolat schůzi věřitelů z úřední povinnosti.

 

Neúspěšné oddlužení nemusí skončit konkursem

Podle dosavadní právní úpravy je soud povinen rozhodnout o řešení dlužníkova úpadku konkursem, pokud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne. Ve stavu po novele tak učinit může, ale nemusí. Volba tohoto způsobu řešení tedy bude čistě na jeho uvážení. Pokud soud nerozhodne o řešení úpadku konkursem, řízení zastaví.

O konkursu však soud rozhodnout nesmí, nejde-li o dlužnický insolvenční návrh. Konkurs rovněž nemůže být nařízen v případě, že soud zjistí, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

Naopak soud rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník v rámci schváleného oddlužení neplní stanovené povinnosti nebo pokud se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit. V takovém případě soud zároveň rozhodne o zrušení předtím stanoveného způsobu oddlužení.

 

Novela zpřísňuje podmínky pro hlasování u propojených osob a osob blízkých

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy novela výslovně stanoví zákaz věřiteli hlasovat ve věcech osoby blízké nebo se kterou tvoří věřitel koncern (nestanoví-li zákon jinak). Navíc se tento zákaz zavádí i v případě, že věřitel je osobou blízkou dlužníkovi nebo tvoří s dlužníkem koncern. Naopak se neuplatní v případě hlasování o reorganizačním plánu předloženém jinou osobou než dlužníkem či uvedeným věřitelem. V odůvodněných případech ale může insolvenční soud i mimo tyto případy hlasování u osob blízkých nebo propojených osob povolit.

 

Novela upravuje povinnost doložit tvrzenou pohledávku

V případě věřitelských insolvenčních návrhů, bude insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví, povinen svou tvrzenou pohledávku vůči dlužníkovi - právnické osobě dále doložit.

Za doložení tvrzené pohledávky bude považováno uznání dlužníka s ověřeným podpisem, vykonatelné rozhodnutí, notářský či exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzení auditora, soudního znalce či daňového poradce o tom, že navrhovatel o dané pohledávce účtuje.

V případě insolvenčního navrhovatele, který je zahraniční osobou, ať už právnickou nebo fyzickou, lze pohledávku doložit také dokladem ověřeným nebo vydaným cizím státem, který je srovnatelný podle práva takového státu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

22. 5. 2017
Novela Zákona o konkurze a reštrukturalizácii mení pravidlá oddlženia fyzických osôb. Účelom novely je sprístupniť ...

osobný bankrot väčšej časti obyvateľstva a motivovať dlžníkov k opätovnému zaradeniu do pracovného procesu alebo inej zárobkovej činnosti.

Nová úprava osobného bankrotu vychádza zo zahraničných konceptov, konkrétne z tzv. fresh start, kedy sa jedná o kompletné speňaženie majetku dlžníka a jeho oddlženie.

Tomuto konceptu bude zodpovedať tzv. oddlženie konkurzom. Toto v praxi predstavuje precíznejšie spracovanú doterajšiu úpravu oddlženia.

Druhým konceptom je tzv. no fresh start. Jedná sa o reštrukturalizáciu záväzkov dlžníka vo forme splátkového kalendára určeného súdom. Ide o alternatívu pre dlžníkov, ktorí majú alebo budú mať dostatok prostriedkov na uspokojenie veriteľov.

V praxi tomu bude zodpovedať tzv. oddlženie splátkovým kalendárom.

Obe konania môže iniciovať len dlžník, ktorý je fyzickou osobou (bez ohľadu na to, či ide o podnikateľa). Dlžník musí byť platobne neschopný a musí sa voči nemu viesť exekučné alebo obdobné konanie.

Novela zavádza pri výbere reštrukturalizačného správcu náhodný výber pomocou technických prostriedkov (rovnako ako pri výbere zákonného sudcu). 

Dlžníkovu reštrukturalizáciu tak nebude viesť správca vybraný dlžníkom, ale správca ustanovený súdom náhodným výberom.

Dlžník však aj naďalej má právo poveriť vypracovaním reštrukturalizačného posudku správcu podľa jeho slobodnej voľby (otvoriť oficiálne znenie).

 

Účinnosť: 1. apríl 2017

 

 

 

 

 

22. 5. 2017
Aktivácia elektronických schránok právnických osôb. S účinnosťou od 1. júla 2017 vzniká právnickým osobám ...

povinnosť mať aktivovanú tzv. elektronickú schránku. 

Elektronická schránka slúži na elektronickú komunikáciu s orgánmi verejnej moci, najmä na prijímanie úradných dokumentov. 

Do schránky sa štatutár alebo ním poverená osoba môže prihlásiť občianskym preukazom s elektronickým čipom a osobným bezpečnostným kódom.

Cudzinci sa môžu do schránky prihlásiť prostredníctvom čipovej karty s bezpečnostným kódom.

Elektronické schránky bezodplatne zriaďuje Úrad vlády SR na portáli Ústrednom portáli verejnej správy na adrese www.slovensko.sk.

 

 

22. 5. 2017
Symbolická kúpna cena za prevádzanú nehnuteľnosť a simulovaný právny úkon

(Uznesenie Ústavného súdu SR z 21. júna 2016)

Žalovaná nadobudla byt do vlastníctva od svojich a žalobcových rodičov za kúpnu cenu 1 Sk. Žalobca žiadal, aby sa hodnota prevedeného bytu započítala na dedičský podiel žalovanej.

Súd 1. stupňa žalobu zamietol. Nemal za to, že by sa pri uzavretí kúpnej zmluvy jednalo o simulovaný právny úkon (ktorým malo byť zastreté darovanie). Uviedol, že v symbolickej kúpnej cene za byt je zohľadnená dlhoročná starostlivosť žalovanej o rodičov. Žalobca sa odvolal.

Ústavný súd však jeho sťažnosť takisto zamietol. Vyslovil, že prvostupňový súd postupoval správne, keď kúpnu zmluvu len vzhľadom na nízku cenu 1 Sk nepovažoval za simulovaný právny úkon.

Kúpna zmluva totiž obsahuje podstatné náležitosti (predmet kúpy a kúpnu cenu) a naopak nemá náležitosti darovacej zmluvy, pre ktorú je podstatná bezodplatnosť.

Taktiež zohľadnenie starostlivosti žalovanej o rodičov je v súlade s dobrými mravmi.

 

 

4. 4. 2017
Novela insolvenčního zákona zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení.

Novela insolvenčního zákona zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení.

Změny se týkají mj. systému přidělování jednotlivých případů v oblasti oddlužení, kdy princip obvodu okresního soudu bude nahrazen obdobným principem jako u konkurzů, tedy příslušností podle krajských soudů.

Vzhledem k rozsahu přijatých změn insolvenčního zákona budeme tomuto tématu věnovat zvláštní monotematické vydání příštích AK-PS právních novinek.

Zákon č. 64/2017 Sb.

Účinnost: 1.7.2017

 

 

4. 4. 2017
Nařízení o evropském příkazu k obstavení účtů má usnadnit vymáhání peněžitých pohledávek vzniklých z občanských a obchodních vztahů v přeshraničních případech v rámci EU.

Nařízení o evropském příkazu k obstavení účtůusnadnit vymáhání peněžitých pohledávek vzniklých z občanských a obchodních vztahů v přeshraničních případech v rámci EU.

Návrh na obstavení účtu podle tohoto nařízení se podává k soudu a je možné jej podat i před podáním návrhu na zahájení řízení ve věci samé (žaloby). Věřitel musí prokázat existenci naléhavé potřeby k vydání příkazu, jakož i existenci skutečného rizika zmaření nebo podstatného ztížení následného vymáhání pohledávky věřitele vůči dlužníkovi, pokud by takové opatření vydáno nebylo.

Významnou výhodou pro věřitele je skutečnost, že dlužník se řízení o vydání příkazu k obstavení účtu neúčastní a je o něm informován až zpětně. Dlužník tak nemá možnost své finanční prostředky přesunout, ukrýt či utratit.

Nařízení dále upravuje i ochranná opatření ve prospěch dlužníka proti možnému zneužití příkazu k obstavení účtu ze strany věřitele, když stanoví případy, ve kterých je věřitel povinen složit jistotu. Kromě toho věřitel odpovídá dlužníkovi za škodu, která dlužníkovi vznikla vydáním příkazu k obstavení účtů z důvodu pochybení na straně věřitele.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15.05.2014

Účinnost: 18.1.2017

 

 

4. 4. 2017
Pokud nájemní smlouva na dobu neurčitou skončí výpovědí, nedochází dle Nejvyššího soudu k automatickému obnovení nájmu.

Pronajímatel (žalobce) se domáhal, aby nájemce (žalovaný) vyklidil část pozemku, který měl pronajatý na základě nájemní smlouvy (ze dne 1.3.2011). Nájemní smlouva skončila výpovědí ke dni 31.1.2015, žalovaný však pozemek nevyklidil s odůvodněním, že došlo ke konkludentnímu obnovení nájmu podle § 2230 odst. 1 občanského zákoníku (žalobce ho nevyzval k vrácení věci). Soud prvního stupně žalobě vyhověl a odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil.

Nejvyšší soud potvrdil předchozí rozhodnutí a dal tak za pravdu žalobci, tj. že nedošlo k obnovení nájemní smlouvy.

K obnovení nájemní smlouvy podle § 2230 odst. 1 o.z. může podle Nejvyššího soudu dojít jen v případě, že jde o nájem na dobu určitou, který skončil uplynutím sjednané doby nájmu. V případě, že nájem skončil jinak (dohodou, vypovědí po uplynutí výpovědní doby atd.) se ustanovení § 2230 odst. 1 o.z. neuplatní. Též v případě, kdy pronajímatel nevyzve nájemce ve lhůtě stanovené v § 2230 odst. 1 o.z. k vrácení věci, k obnovení nájmu nedojde.

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4354/2016, ze dne 12. 12. 2016)

 

 

4. 4. 2017
Podle Nejvyššího soudu znamená nedodržení slibu darovat nemovitost, po kterém druhá strana do nemovitosti investovala, vznik odpovědnosti za škodu z předsmluvní odpovědnosti.

Žalobci se domáhali určení povinnosti žalované k zaplacení 1 823 434 Kč jako bezdůvodného obohacení. Žalovaná nejprve nabídla v roce 2008 žalobkyni darem svůj dům a posléze uzavřela s žalobci smlouvu o oprávnění provést rekonstrukci tohoto domu. Poté si žalovaná darování rozmyslela a sepsala závěť, podle níž měla žalobkyně dům zdědit. Tuto závěť však zrušila a zároveň vypověděla smlouvu o právu provést stavbu, resp. rekonstrukci.

Podle žalobců došlo k porušení předsmluvní povinnosti. Soud prvního stupně žalobě vyhověl z části – 1 663 500 Kč (rozdíl ohodnocení vynaložených nákladů). Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl v rozsahu 1 012 500 Kč a přiznal žalobcům nárok na 650 000 Kč (vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu, o kterou žalobci zvýšili hodnotu domu – nikoli co žalobci skutečně vynaložili).

Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a dal za pravdu žalobcům, resp. soudu prvního stupně (došlo k porušení zákonné prevenční povinnosti, tudíž má žalovaný odpovědnost za škodu).

Podle Nejvyššího soudu poškození důvodně předpokládali uzavření darovací smlouvy. Z tohoto důvodu náklady, které vynaložili na nemovitost na základě dohody o rekonstrukci nemovitosti, představují skutečnou škodu (zbytečně vynaložené náklady), jestliže k darování nedošlo. Druhá strana si darování bez opodstatněných důvodů rozmyslela, ač věděla, že poškození s jejím souhlasem a v dobré víře v následné darování k rekonstrukci přistoupili. Poškození mají tedy právo na náhradu škody ve výši vynaložených prostředků.

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 337/2015, ze dne 26. 10. 2016)

 

 

3. 2. 2017
Zákon o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce

Zákon č. 297/2016 Sb.
Účinnost: 19.9.2016

Tento zákon byl přijat v návaznosti na nabytí účinnosti nařízení EU č. 910/2014 (tzv. eIDAS). Tímto zákonem se zároveň ruší dosavadní zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.

Zákon představuje podstatné uvolnění požadavků kladených na elektronické podepisování dokumentů v soukromo-právních vztazích. Pro právní jednání lze totiž nově použít jakoukoli formu elektronického podpisu, tedy i pouhý prostý podpis. Definiční znaky elektronického podpisu nově naplní i pouhý sken vlastnoručního podpisu jednající osoby nebo pouhé textové označení odesílatele v e-mailu.

Zákon zprostředkovaně přiznává písemnou formu i dokumentům, které nebyly opatřeny některou z vyšších forem elektronického podpisu.

Volnější režim kladený na elektronické podepisování se ale neuplatní v pracovněprávních vztazích a ve vztahu k orgánům veřejné moci. (otevřít oficiální znění)

 

 

3. 2. 2017
První novela občanského zákoníku

Zákon č. 460/2016 Sb.
Účinnost: 28.2.2017 (resp. 1.1.2018)

Do občanského zákoníku se nově zavádí pojem liniová stavba a stanoví se, že tato liniová stavba není součástí pozemku. V přechodných ustanoveních se pak uvádí, že vlastník pozemku s liniovou stavbou nemá předkupní právo k takové stavbě. To samé platí i naopak, tedy že vlastník liniové stavby nemá předkupní právo k pozemku, přes který je liniová stavba vedena.

Novela vrací zpět do občanského zákoníku zákonné předkupní právo spoluvlastníků ke společné věci. V tomto případě je účinnost této změny odložena k 1.1.2018.

Novela se dále dotýká právní úpravy svěřenských fondů. Nově vznikne svěřenský fond teprve dnem zápisu do evidence těchto fondů, která bude nově zřízena a bude obdobou obchodního rejstříku. Do této evidence se bude zapisovat také jméno obmyšleného, ovšem pouze do její neveřejné části. Účinnost je rovněž v této části novely odložena k 1.1.2018.

Novela dále zpřesňuje problematické ustanovení o plné moci udělované pro právní jednání činěné ve formě veřejné listiny. Zákon nově stanoví, že postačí, byla-li plná moc pro takové právní jednání udělena s úředně ověřeným podpisem.

Konečně se novelizace týká též ustanovení o nájmu bytu. Zde se upravuje maximální výše jistoty, kterou mohou pronajímatel a nájemce sjednat. Původně občanský zákoník omezoval tuto výši šestinásobkem měsíčního nájemného, nově je možné sjednat nejvýše trojnásobek měsíčního nájemného. (otevřít oficiální znění)

 

 

3. 2. 2017
Novela zákona o obchodních korporacích

Zákon č. 458/2016 Sb.
Účinnost: 14.1.2017

Novela přichází se změnami, které se týkají akciových společností s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru.

V těchto akciových společnostech je nově nutné stanovit počet členů dozorčí rady tak, aby byl tento počet dělitelný třemi. Dvě třetiny členů z dozorčí rady má přitom volit valná hromada, zatímco jednu třetinu zaměstnanci společnosti. Stanovy pak mohou určit i vyšší počet členů volených zaměstnanci, ale tento počet nesmí být vyšší než počet členů volených valnou hromadou.

Stanovy mohou též určit, že část členů dozorčí rady bude volena zaměstnanci i při nižším počtu zaměstnanců v pracovním poměru.

Akciové společnosti mají na uvedení svých stanov do souladu s novou právní úpravou dva roky. (otevřít oficiální znění

 

 

 

 

3. 2. 2017
Právo věřitele na plnění ze záruky s ohledem na text záruční listiny

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4752/2014 ze dne 31. 8. 2016)

V této věci uplatnil žalobce po bance plnění z bankovní záruky. Banka však toto plnění neposkytla v důsledku formální chyby ve výzvě uplatněné žalobcem (konkrétně opomenul žalobce užít jednoho slova oproti výslovnému textu záruční listiny, a to slova „splatný“). Soud prvního stupně žalobě vyhověl, odvolací soud však nikoli, a případ se tedy dostal k Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud označil postup banky za správný a plnění z bankovní záruky odmítl.

Podle Nejvyššího soudu je formálním požadavkům stanovým záruční listinou nutno vyhovět zcela. Banka totiž není povinna zkoumat jednotlivé skutečnosti souvisejícího právního vztahu mezi žalobcem a vystavitelem bankovní záruky. Formální deklarace žalobce, která měla být uplatněna ve výzvě k plnění (tj. užití výrazu „splatný“), byla významná a její opomenutí způsobilo neúčinnost předmětné výzvy.

 

 

3. 2. 2017
Náhrada škody a bezdůvodného obohacení v případě, že náhradu škody uhradí pojištěnému třetí subjekt

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4058/2015 ze dne 23. 8. 2016)

Předmětem sporu v této věci byla oprávněnost výplaty pojistného plnění pojištěnému, kterému již byla škoda kompenzována ze strany jiného subjektu. Pojišťovna v tomto případě pojistné plnění pojištěnému vyplatila, avšak následně toto požadovala od pojištěného zpět s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení na straně pojištěného. V době vyplacení tohoto plnění totiž podle pojišťovny již neexistovala škoda, kterou bylo nutno kompenzovat.  

Nejvyšší soud rozhodl, že vyplacení pojistného plnění není bezdůvodným obohacením na straně pojištěného, i když tento pojištěný již obdržel kompenzaci od třetího subjektu.

Podle Nejvyššího soudu není rozhodující, zda na straně pojištěného existuje škoda. Právo na vyplacení pojistného plnění a právo na náhradu škody jsou dva různé instituty. Pojistitel nemůže odmítnout vyplatit pojistné plnění odkazem na plnění určité třetí osoby.

 

 

3. 2. 2017
Dohoda o příslušnosti soudu mezi podnikateli

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 240/2015 ze dne 6. 9. 2016)

V této věci uzavřeli podnikatelé kupní smlouvu. Pro případ sporu byla mezi stranami sjednána dohoda o příslušnosti soudu (tzv. prorogační doložka). Tato doložka však byla sjednána pouze odkazem na všeobecné obchodní podmínky (VOP), které nadto nebyly přiloženy ke smlouvě, ale pouze uvedeny na běžných internetových stránkách prodejce.

Z předmětné kupní smlouvy následně vznikl mezi stranami spor a věc se dostala k soudu. Soud příslušný podle prorogační doložky ve VOP pak rozhodl o své nepříslušnosti. Toto rozhodnutí odůvodnil tak, že odkazem na ke smlouvě nepřiložené VOP nelze platně sjednat prorogační doložku.

Nejvyšší soud konstatoval, že prorogační doložka byla sjednána platně.

Podle Nejvyššího soudu lze dohodu o příslušnosti sjednat i ve VOP, které jsou ke smlouvě přiložené nebo jsou stranám známé (což byl právě tento případ). Přísnější podmínky platné pro spotřebitele se mezi podnikateli neuplatní.

 

 

3. 2. 2017
Dražba mezi spoluvlastníky

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2208/2015 ze dne 3. 8. 2016)

Soud v této věci rozhodoval o žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Obě strany chtěly nemovitou věc, jež byla předmětem žaloby, pro sebe. Soud nakonec rozhodl o nařízení dražby mezi spoluvlastníky. Podle dovolatelů se přitom vůbec nezabýval otázkou, komu přikázat nemovitost do výlučného vlastnictví.

Nejvyšší soud rozhodl, že dražbu mezi spoluvlastníky nařídit nelze.

Podle Nejvyššího soudu je nutné zachovat hierarchii stanovenou zákonem. Nejprve je nutno posoudit, zda věc nelze rozdělit nebo zda ji nelze přikázat do vlastnictví jedné ze stran. Pokud mají obě strany o věc zájem, jako v tomto případě, nelze nařídit dražbu, byť konanou jen mezi spoluvlastníky.

 

 

12. 1. 2017
Novela Zákona o liekoch

Účinnosť: 1. január, resp. 1. apríl 2017

Upravuje podmienky vývozu liekov zo Slovenska. Regulácia vývozu sa bude po novom týkať len humánnych liekov zaradených do zoznamu kategorizovaných liečiv. Zároveň sa ruší oprávnenie pre Štátny ústav pre kontrolu liekov zakázať vývoz lieku, ak je liek nedostatkový.

Novela súčasne reaguje na nedostatok liekov na Slovensku. Držitelia registrácie humánnych liekov budú povinní zriadiť informačný systém objednávok liekov, pričom tieto lieky budú musieť dodať lekárni do 24 hodín od vloženia objednávky do systému (otvoriť oficiálne znenie).

 

 

12. 1. 2017
Novela Zákona o DPH

Účinnosť: 31. decembra 2016, resp. 1. január 2017

Mení zdaňovanie v prípade dodania stavebných prác.

Ak je dodávateľ aj odberateľ platca DPH, daňová povinnosť k DPH prechádza na odberateľa. Prenesenie daňovej povinnosti znamená, že odberateľ je povinný priznať a daňovému úradu odviesť DPH a zároveň má v prípade splnenia zákonných podmienok nárok na odpočítanie DPH. Pre odberateľa, ktorý má nárok na odpočítanie DPH v plnej výške, je transakcia s prenosom daňovej povinnosti neutrálna.

Novela priznáva platcovi dane nárok na náhradu za zadržanie nadmerného odpočtu počas daňovej kontroly. Nárok vzniká vtedy, ak nebol nadmerný odpočet vrátený do 6 mesiacov od konca lehoty pre jeho vrátenie kvôli zahájeniu daňovej kontroly.

Náhradou sa rozumie úrok zo zadržanej peňažnej čiastky vo výške dvojnásobku základnej úrokovej sadzby Európskej centrálnej banky, minimálne však 1,5 % p.a. Náhrada sa neprizná, ak platca dane opakovane neplnil svoje povinnosti počas daňovej kontroly alebo ak by mala byť náhrada nižšia ako 5,00 EUR (otvoriť oficiálne znenie).

 

 

 

 

12. 1. 2017
Nariadenie vlády SR, ktorým sa ustanovuje suma minimálnej mzdy na rok 2017

Suma minimálnej mzdy na rok 2017 sa ustanovuje na

a) 435,00 EUR za mesiac pre zamestnanca odmeňovaného mesačnou mzdou,

b) 2,50 EUR za každú hodinu odpracovanú zamestnancom.

 

 

12. 1. 2017
Novela Zákona o správnych poplatkoch

Mení poplatky za registráciu áut.

S účinnosťou od 1.2.2017 sa upravuje výpočet registračného poplatku v závislosti od výkonu motora v kW, ale aj od veku vozidla.

Do 31.1.2017 sa platí registračný poplatok za auto tak, že zvýšený poplatok sa platí len za prvú evidenciu vozidla a v závislosti od výkonu motora.

Minimálny registračný poplatok je 33,00 EUR (tento hradia okrem iných tiež majitelia elektromobilov a hybridných áut), maximálne zaplatia majitelia áut až 3 900,00 EUR

 

 

12. 1. 2017
Novela Daňového poriadku

Účinnosť: 1. január 2017

upravuje vyrúbenie dane bez daňovej kontroly, tzv. vyrubovací rozkaz.

Tento bude možné vydať keď podnikateľ nereaguje na výzvu na odstránenie nedostatkov daňového priznania (ktoré ovplyvňujú výšku dane). Po vydaní vyrubovacieho rozkazu už nie je možné podať dodatočné daňové priznanie.

Vyrubovací rozkaz je exekučným titulom, základe ktorého je možné viesť daňové exekučné konanie.

 

 

12. 1. 2017
Uprednostnenie menšinového spoluvlastníka pri vysporiadaní spoluvlastníctva

(Rozsudok Najvyššieho súdu SR zo 31. marca 2016)

Žalobca, spoluvlastník rodinného domu (podiel ½) sa domáhal zrušenia spoluvlastníctva a prikázania nehnuteľnosti do svojho vlastníctva. Žalobca plánoval využiť dom pre bývanie pre svojho maloletého syna. Keďže bol zadlžený, prostriedky si plánoval požičať od príbuzných.

Súd rozhodol v neprospech žalobcu a dom prikázal jednému zo žalovaných, ktorý bol menšinovým spoluvlastníkom (podiel ¼). Tento spoluvlastník disponoval dostatočnými vlastnými finančnými prostriedkami na poskytnutie náhrady ostatným spoluvlastníkom a zároveň chcel zabezpečiť lepšiu prístupovú cestu k iným nehnuteľnostiam.

Podľa súdu je pri posudzovaní, komu prikázať vec, nutné uprednostniť spoluvlastníka, ktorý bude vec využívať priamo. Toto má prednosť aj pred prípadným užívaním blízkou osobou iného spoluvlastníka (v tomto prípade synom žalobcu). Súčasne je potrebné prihliadnuť k reálnym možnostiam daného spoluvlastníka zaplatiť ostatným spoluvlastníkom primeranú náhradu.

 

 

6. 12. 2016
Zákon o centrální evidenci účtů

Zákon č. 300/2016 Sb.
Účinnost: 6.10.2016

Tímto zákonem se zřizuje centrální evidence účtů vedených bankami a zahraničními bankami, které vykonávají svou činnost na území ČR prostřednictvím pobočky, a spořitelními a úvěrovými družstvy pro jejich klienty.

Správcem evidence je Česká národní banka. Do evidence se zapisují následující údaje: číslo účtu, datum zřízení, označení banky, identifikační údaje klienta, vznik a zánik oprávnění disponovat s účtem a datum zrušení účtu.

Do evidence mohou mít přístup jen orgány činné v trestním řízení, orgány finanční a celní správy a zpravodajské služby (otevřít oficiální znění).

 

 

 

 

6. 12. 2016
Zákon o změně některých zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku

Zákon č. 321/2016 Sb.
Účinnost: 1.12.2016

S účinností tohoto zákona dostane Finanční správa ČR pravomoc prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním.

Při podezření, že rozdíl mezi nárůstem jmění poplatníka a jeho vykázanými příjmy je vyšší než 5 milionů korun, je Finanční správa oprávněna vyzvat tohoto poplatníka k prokázání původu majetku a případně tento majetek dodanit.

Poplatník je povinen prokázat skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání příjmů, ledaže prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. Tato lhůta činí obecně 3 roky ode dne splatnosti daně nebo od uplynutí lhůty pro podání řádného daňového tvrzení (otevřít oficiální znění).

 

 

6. 12. 2016
Zákon o spotřebitelském úvěru

Zákon č. 257/2016 Sb.
Účinnost: 1.12.2016

Nový zákon výrazně zpřísňuje podmínky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru. Nově je nutné oprávnění České národní banky (přechodné období pro stávající poskytovatele je stanoveno na 18 měsíců od účinnosti zákona, ale tyto subjekty musí podat žádost ČNB do konce února 2017) a mít min. kapitál 20 milionů korun.

Poskytovatel má nově povinnost prověřit, zda žadatel o půjčku bude schopen úvěr ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto skutečnost poskytovatel řádně a předem neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná.

Zákon dále stanoví požadavek písemné formy smlouvy o úvěru. Smlouva musí splňovat řadu požadavků, které kromě jiného zahrnují informace o druhu a podmínkách poskytovaného úvěru. V případě nesplnění těchto požadavků nebude smlouva neplatná, ale úroková míra se změní na repo sazbu ČNB.

Zákon též ruší možnost řešení sporů ze smluv o úvěru prostřednictvím rozhodců. Ustanovení zákona se přitom aplikují i na mikroúvěry do 5 000 Kč.

Za významnou novinku lze považovat možnost předčasného splacení úvěru. Věřitel má obecně nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s předčasným splacením. Ani na tyto náklady však nemá nárok v několika případech vyjmenovaných zákonem (např. v případě úvěru na bydlení, má-li být splaceno 25% výše úvěru během 1 měsíce přede dnem výročí uzavření smlouvy) (otevřít oficiální znění). 

 

 

6. 12. 2016
Upozorňujeme

Návrh novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, o kterém jsme se zmiňovali v minulém vydání Bulletinu AK-PS, byl přijat a jako zákon č. 368/2016 Sb. byl vyhlášen ve Sbírce zákonů s účinností od 1.1.2017. Tato novela mj. zavádí povinnou evidenci údajů o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů.

 

 

 

6. 12. 2016
Převod činnosti zaměstnavatele

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3712/2015 ze dne 14. 7. 2016)

V této věci dostal nájemce - provozovatel kavárny výpověď z nájmu, prostory vyklidil a předal je zcela vyklizené pronajímateli. Ten je následně pronajal jinému kavárníkovi. Zaměstnanec původního nájemce prostor se po původním provozovateli kavárny domáhal určení, že jeho pracovní poměr trvá. Ten jej však odkázal na nového nájemce prostor s tím, že práva a povinnosti zaměstnavatele přešly na nového nájemce.

Nejvyšší soud rozhodl, že i v takovém případě dochází k přechodu zaměstnanců dle § 338 zákoníku práce. Starý a nový nájemce nebyli nikterak propojeni (personálně, majetkově), ani mezi nimi nedošlo k žádné jiné dohodě. Právním jednáním, na základě něhož došlo k převodu činnosti (úkolů) zaměstnavatele, je podle Nejvyššího soudu v tomto případě výpověď pronajímatele daná nájemci (původnímu zaměstnavateli) a na ni navazující uzavření smlouvy o nájmu stejných prostor s novým nájemcem, který pokračuje v činnosti obdobného druhu.

 

 

 

 

 

6. 12. 2016
Souběh funkcí

(Nález Ústavního soudu sp. zn. I. US 190/15 ze dne 13. 9. 2016)

Stěžovatel působil zároveň jako předseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti. Z obou funkcí byl odvolán a nato dostal výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti. Stěžovatel se následně domáhal náhrady mzdy.

Soudy prvního i druhého stupně se zprvu neztotožnily s námitkou souběhu a náhradu mzdy stěžovateli přiznaly. Nejvyšší soud ale tato rozhodnutí zrušil a rozhodl, že pracovní poměr byl v důsledku souběhu funkcí založen neplatně. Soudy prvního i druhého stupně, kam se věc vrátila, posléze rozhodly, že stěžovatel na náhradu mzdy nemá nárok.

Rozhodnutí Ústavního soudu však nepodpořilo odmítavý postoj k souběhu funkcí zastávaný nižšími soudy. Ústavní soud uvedl, že výklad zákoníku práce nebrání tomu, aby obchodní společnost a její člen statutárního orgánu podřídili svůj právní vztah zákoníku práce.

 

 

6. 12. 2016
Přizpůsobení stanov SVJ

(Rozsudek Vrchního soudu sp. zn. 8 Cmo 202/2016 ze dne 28. 6. 2016)

Společenství vlastníků jednotek (SVJ) založené v roce 2002 se domáhalo změny zápisu ve veřejném rejstříku (změna stanov). Zápis z jednání shromáždění ale nebyl sepsán ve formě notářského zápisu. Rejstříkový soud proto tento návrh zamítl.

Na společné gremiální poradě soudců vrchních soudů došlo ke sjednocení stanovisek tak, že formu notářského zápisu musí mít pouze rozhodnutí o změně stanov SVJ vzniklých ode dne 1. 1. 2014, nikoliv však společenství vzniklých dříve.

 

 

4. 10. 2016
Upozorňujeme

V případě nájmu bytů upozorňujeme na nutnost důsledně rozlišovat mezi hrazením záloh na služby poskytované s nájmem bytu a vyúčtováním těchto služeb na konci příslušného účtovacího období.

Podle nálezu Ústavního soudu I.ÚS 2708/12 ze dne 11.9.2012 nelze žalovat zálohy, jakmile byly služby nájemci řádně vyúčtovány. Povinnost nájemce hradit zálohy totiž po provedení vyúčtování zaniká. Podle Ústavního soudu lze existenci nezaplacených záloh po řádně provedeném vyúčtování postihnout jen v otázce příslušenství takové platby.

Nejvyšší soud ČR nedávno (rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 ze dne 23. 3. 2016) také zdůraznil požadavek úplnosti a správnosti vyúčtování. Pouze správné a úplné vyúčtování totiž může přivodit splatnost nedoplatku za služby. V případě chybného vyúčtování nájemce nemůže být v prodlení se splatností nedoplatku. Lze mu nejvýše účtovat poplatek z prodlení ze splatných záloh.

Připomínáme také v této souvislosti, že pokud není dohodnuta splatnost nedoplatku na základě provedeného vyúčtování, nastává tato podle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. 4 měsíce ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

 

 

4. 10. 2016
Právní ochrana výkonu práva na zaplacení smluvní pokuty

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1186/2016 ze dne 24. 5. 2016)

V této věci Nejvyšší soud přiznal žalobci smluvní pokutu z důvodu porušení smlouvy o dílo ze strany žalovaného.

Žalobkyně (objednatelka) se domáhala zaplacení smluvní pokuty po žalovaném (zhotovitel), který se zavázal pro žalobkyni zhotovit dílo (internetový portál), avšak svou povinnost včas nesplnil. V důsledku porušení povinnosti plynoucí ze smlouvy o dílo žalobkyně od smlouvy odstoupila a u soudu se domáhala zaplacení smluvní pokuty.

Podstatou uvedeného sporu byla skutečnost, že se žalobkyně domáhala zaplacení pokuty až po téměř 4 letech od porušení smluvní povinnosti; nárok však v době uplatnění nebyl zatím promlčen.

Nejvyšší soud se neztotožnil se závěrem odvolacího soudu, podle kterého po tak dlouhé době nemohla smluvní pokuta plnit svou funkci (zajišťovací a sankční), a proto by její přiznání představovalo zneužití práva. Naopak v souladu s předchozí judikaturou Nejvyšší soud uvedl, že pro uplatnění nároku na smluvní pokutu není třeba urgovat dlužníka, aby ji zaplatil, nebo prokazovat, že věřiteli vznikla porušením smluvní povinnosti škoda, je-li nárok řádně uplatněn v promlčecí době.

4. 10. 2016
Omluvitelný důvod ve vztahu k doručování

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 218/2016 ze dne 22. 2. 2016)

Nejvyšší soud zamítnul dovolání, jímž se žalobce (dovolatel) domáhal vyslovení neúčinnosti doručení exekučního návrhu, který byl vůči němu vydán. Žalobce jako důvod uvedl skutečnost, že na adrese, kterou uvedl v informačním systému evidence obyvatel jako adresu pro doručování, se v době pokusu o doručení dlouhodobě nezdržoval z důvodu pracovních závazků v zahraničí.

Podle Nejvyššího soudu by takový důvod (z dalších důvodů např. hospitalizace) byl omluvitelný pouze tehdy, pokud by se osoba nezdržovala v místě svého trvalého pobytu. Uvede-li však adresu pro doručování, není možné později namítat, že se na uvedeném místě nezdržoval. Pokud se tato adresa fakticky změní, je na dané osobě, aby ji uvedla do souladu s informačním systémem.

 

 

4. 10. 2016
Zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 ze dne 23. 5. 2012)

V této věci byli žalobci odvoláni ostatními členy SVJ (společenství vlastníků jednotek) z funkce členů výboru. Stalo se tak na shromáždění společenství vlastníků, na němž byli někteří členové zastoupeni na základě udělené plné moci. Společně s odvoláním rozhodli přítomní členové i o zvolení nových členů výboru.

Následnou žalobou se odvolaní členové domáhali zneplatnění usnesení shromáždění, přičemž zpochybňovali způsob svolání shromáždění i jeho řádný průběh. Právní režim sporu se řídil zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (účinný do  31. 12. 2013).

Nejvyšší soud se zabýval zejména otázkou, zda se může člen SVJ nechat zastoupit na shromáždění společenství. Podle jeho výkladu právo účastnit se shromáždění představuje osobnostní právo člena, nikoliv právní úkon (kterým je až např. výkon hlasovacího práva). Nelze tak použít obecnou úpravu zastoupení v občanském zákoníku. Oprávnění nechat se zastoupit na shromáždění je nutno založit ve stanovách SVJ. Stanovy mohou případně toto právo omezit (např. že zmocnit lze pouze jiného člena SVJ). Pokud stanovy toto právo výslovně neupravují, plnou moc pro zastoupení na shromáždění společenství udělit nelze.

 

 

4. 10. 2016
Novela zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Novela č. 254/2016 Sb.
Účinnost: 1. 11. 2016

Novelou se mění osoba poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí. Nově jím bude vždy nabyvatel nemovitosti. Uvedená změna se projeví až při nabytí vlastnického práva po 1. 11. 2016. U převodů uskutečněných před tímto datem bude ještě poplatníkem daně zásadně převodce. Se změnou osoby poplatníka přitom dochází k odstranění institutu ručení. Sazba daně se nemění.

Novela dále upravuje koncepci osvobození od daně. Osvobození se bude nově vztahovat pouze na první úplatné nabytí stavby rodinného domu či jednotky v bytovém domě, které jsou dokončené nebo užívané. Nevztahuje se na případy nabytí rozestavěné stavby nebo rozestavěné jednotky. K nabytí vlastnického práva přitom musí dojít do 5 let od dokončení nebo začátku užívání domu, resp. bytové jednotky (podle dne, který nastal dříve) (otevřít oficiální znění).

 

 

4. 10. 2016
Návrh novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

Stav: Senát

Návrh implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/849 (tzv. AML směrnice). V rámci této implementace se do českého právního řádu navrhuje zavést mimo jiné povinná evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů.

Pro tyto účely se za skutečného majitele bude považovat fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv. Pro jednotlivé typy právnických osob mají být stanovena konkrétní pravidla. U obchodních korporací bude za skutečného majitele považována osoba disponující více než 25% hlasovacích práv nebo podílem na základním kapitálu nebo přijímající alespoň 25% zisku z této korporace.

Skuteční majitelé mají být evidováni ve stávajících veřejných rejstřících, samotná evidence má ale být neveřejná. Evidovat se má jméno a adresa, datum narození nebo rodné číslo, státní příslušnost a údaj osvědčující postavení skutečného majitele.

Tyto údaje mají být uchovány po celou dobu, po kterou bude předmětná osoba skutečným majitelem, a minimálně dalších 10 let poté. Navrhuje se, aby byla evidence zavedena k 1. 1. 2018.

Zároveň se přitom na evropské úrovni připravuje další zpřísnění AML směrnice. Podle aktuálního návrhu by tak mimo jiné uvedené kritérium 25% mělo být ještě sníženo na 10%.

 

  

1. 8. 2016
Metodický pokyn k otázce srovnatelných pracovních a mzdových podmínek agenturních zaměstnanců

Metodický pokyn č. 2/2016

Generální inspektor Státního úřadu inspekce práce vydal dne 2. 3. 2016 stanovisko, které je primárně určeno pro inspektory práce, nicméně v praxi se bude jednat o praktickou pomůcku i pro agentury práce a zaměstnavatele / uživatele.

Dle metodického pokynu nesmí být pracovní podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší než pracovní podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele v případě, že poskytování těchto pracovních podmínek je upraveno pracovněprávními předpisy a současně jsou daňově uznatelným nákladem ve smyslu zákona o daních z příjmů.

Metodický pokyn současně obsahuje příkladný výčet pracovních a mzdových podmínek, jejichž poskytování je nutné zabezpečit (např. zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy). (otevřít oficiální znění)

 

 

1. 8. 2016
Nepřiznání smluvní pokuty pro rozpor se zásadou poctivého obchodního styku

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1749/2015 ze dne 4. 4. 2016)

Žalobkyně jako zhotovitelka a žalovaná jako objednatelka uzavřely smlouvu o dílo, v níž sjednaly mj. i smluvní pokutu pro případ nedodržení termínu splatnosti ve výši 0,5 % z fakturované částky za každý den prodlení. Žalovaná se pak skutečně do prodlení dostala a žalobkyně po ní tuto smluvní pokutu vymáhala.

V důsledku déletrvajícího soudního sporu překročila nakonec výše smluvní pokuty výši jistiny pohledávky ze smlouvy o dílo (a to téměř trojnásobně). S ohledem na to dospěl odvolací soud k závěru, že i když výše smluvní pokuty samotná není nepřiměřená, žalobkyně zneužívá ujednání o smluvní pokutě na úkor žalované a takové jednání odporuje zásadě poctivého obchodního styku. Proto nárok žalobkyně nemá požívat právní ochrany.

Podle Nejvyššího soudu, který změnil rozhodnutí předchozích soudů, nelze považovat smluvní pokutu za nepřiměřenou jen z důvodu délky trvání prodlení s plněním povinnosti. Navíc má smluvní pokuta nejen funkci zajišťovací, ale i sankční. Dožadování se uhrazení smluvní pokuty, jejíž výše narostla jen z důvodu prodlení dlužníka, nelze považovat za rozporné se zásadou poctivého obchodního styku.

 

 

1. 8. 2016
Vytyčení okruhu nadbytečných zaměstnanců v případě organizační změny

(Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2457/2015 ze dne 24. 3. 2016)

V této věci obdržela žalobkyně výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Žalobkyně s  výpovědí nesouhlasila. Podle ní nebyla dána příčinná souvislost mezi její nadbytečností a přijatou organizační změnou. V rozhodnutí zaměstnavatele nebyl konkrétní zaměstnanec jmenován, byl pouze uveden počet nadbytečných zaměstnanců a název oddělení, kterého se opatření mělo týkat. Soud prvního stupně, stejně jako soud odvolací, dal v tomto žalobkyni za pravdu a žalobě vyhověl.

Podle Nejvyššího soudu však zaměstnavatel nepochybil, neboť jeho rozhodnutí o organizační změně MŮŽE dopadnout potenciálně i na více zaměstnanců. Následné určení konkrétního zaměstnance je pak výhradně v působnosti zaměstnavatele. Nadbytečný zaměstnanec může být podle Nejvyššího soudu označen až ve výpovědi z pracovního poměru. Soud přitom není oprávněn toto rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat.

 

 

1. 8. 2016
Novela zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob

Novela č. 183/2016 Sb.
Účinnost: 1. 12. 2016

Nově se budou právnické osoby moci dopustit mnohem většího spektra trestných činů, než tomu bylo doposud. Namísto dosavadního taxativního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, nová úprava využívá tzv. negativní výčet, kdy se na právnické osoby uplatní zásadně všechny trestné činy upravené ve zvláštní části trestního zákoníku, vyjma výslovně vyloučených trestných činů, kterých se právnická osoba z jejich povahy nemůže dopustit (např. zabití, účast na sebevraždě, rvačka apod.)

Nově bude tedy moci být odpovědné např. i samo zdravotnické zařízení za trestný čin proti životu a zdraví nebo vydavatelství novin za trestný čin pomluvy.

Na straně druhé novela rozšiřuje možnosti vyvinění se (pokud právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby svým zaměstnancům, vedoucím pracovníkům nebo členům statutárního orgánu ve spáchání protiprávního činu zabránila). Připomeňme, že za trestné činy právnických osob lze uložit tresty z hlediska závažnosti počínaje uveřejněním rozsudku až po zrušení právnické osoby. (otevřít oficiální znění)

 

 

1. 8. 2016
Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb

Účinnost: 1. 12. 2016

Podstatou zaváděné elektronické evidence tržeb (EET) je, že se eviduje každá hotovostní platba za prodej zboží a služeb, která je základem komunikace mezi podnikateli a Finanční správou ČR. Podle zákona má být evidována každá platba, která není ojedinělá (tedy zejména jednorázová nebo z hlediska daného příjmu zcela výjimečná) a která je zároveň uskutečněna v hotovosti, prostřednictvím šeku, směnky nebo jiných forem a zároveň se jedná o příjmy z podnikání poplatníka daně z příjmu.

Systém bude zaváděn v několika etapách podle oblasti podnikání od 1.12.2016

Poslední etapa bude spuštěna k 1.6.2018 a od této doby budou zákonu podléhat tržby ze všech činností bez výjimky.

Podnikatelé budou muset nejpozději při zaplacení zboží nebo služby poslat Finanční správě ČR údaje o tržbě a vystavit zákazníkovi účtenku (eviduje se mj. pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby a částka). Údaje se pak odesílají přes internet.

Podnikatelé budou moci využít jednorázovou slevu až 5 tisíc korun na náklady spojené se zavedením EET. V případě, že podnikatel úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb, stanoví zákon pokutu až do výše 500 tisíc korun. (otevřít oficiální znění)

 

 

1. 8. 2016
Novela zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, a zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku

Novela č. 163/2016 Sb.
Účinnost: 1. 7. 2016

Tato novela zavádí trestnost již u stádia přípravy trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (krácení daně). To znamená, že k samotnému zkrácení daně vůbec nemusí dojít, k trestnosti postačí, že se pachatel na spáchání tohoto trestného činu alespoň připravoval.

Zákonodárce se snaží postihnout praxi tzv. karuselových obchodů, které jsou založeny na účelově vytvořených mechanismech transakcí za účelem neodvedení řádné DPH. Trestní sazba pro tento druh trestné činnosti může dosáhnout hranice až 10 let trestu odnětí svobody. Dalším z praktických dopadů novely má být umožnění stíhání pachatelů při odhalení nelegálních výroben zejména tabákových výrobků předtím, než dojde k jejich další distribuci.

Novela nemá mít za následek znesnadnění daňového či právního poradenství. Proto ten, kdo spáchání tohoto trestného činu nepřekazil, nebude za toto samotné nepřekažení trestně odpovědný. (otevřít oficiální znění)

 

 

24. 3. 2016
Přidělování práce zaměstnanci šikanózním způsobem (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 815/2013 ze dne 21. ledna 2015)

Podle Nejvyššího soudu může být přidělování práce zaměstnanci zaměstnavatelem v souladu s pracovní smlouvou posouzeno jako nedovolené (šikanózní) jednání, je-li jeho cílem postih zaměstnance za uplatňování jeho práv u soudu.

V uvedeném sporu se zaměstnanec (učitel střední školy) domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Zaměstnavatel takto ukončil pracovní poměr zaměstnanci z důvodu neomluvených absencí na hodinách, jejichž výuka byla zaměstnanci zadána, třebaže pro ně neměl odpovídající kvalifikaci.

K tomuto odlišnému rozvržení vyučovaných předmětů přitom došlo poté, co se žalobce již jednou u soudu domohl zneplatnění jiné výpovědi. Nejvyšší soud konstatoval, že ačkoliv lze výuku „nových“ předmětů (strojní obrábění, strojní součásti apod.) v daném případě podřadit pod náplň práce sjednanou v pracovní smlouvě (učitel střední školy), je zapotřebí při podobné výrazné změně (z původní výuky anglického jazyka) zkoumat, zda v jednání zaměstnavatele v jeho úplnosti a logické návaznosti nelze spatřovat skrytý postih zaměstnance.

Přidělení práce, pro kterou zaměstnanec neměl odpovídající kvalifikaci, může být právě takovým skrytým postihem zaměstnance za to, že se v minulosti domáhal svých práv vůči zaměstnavateli a proti jeho vůli.

 

 

24. 3. 2016
Nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu

Účinnost: 1. ledna 2016 V souladu s ustanovením § 2257 odst. 2 nového občanského zákoníku nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

Tato úprava je podle ustanovení § 2235 odst. 1 občanského zákoníku jednostranně kogentní a nelze ji tedy dohodou stran měnit. Dne 26.10.2015 schválila vláda návrh nařízení, které nahrazuje předchozí již zrušené vládní nařízení č. 258/1995 Sb., jež vymezovalo pojmy běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu do účinnosti nového občanského zákoníku.

Hlavní odlišností nové úpravy je zvýšení horního limitu nákladu na jednu drobnou opravu na 1 000 Kč (z původních 500 Kč) a současně zvýšení ročního limitu součtu nákladů na drobné opravy na 100 Kč/m2 (z původních 70 Kč/m2) za kalendářní rok. Změnilo se i věcné vymezení drobných oprav, k nimž přibyly zejména opravy týkající se technologií (např. opravy audiovizuálních zařízení sloužících k otevírání vchodových dveří do domu).

Běžnou údržbou se podle schváleného nařízení rozumí „udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení, které se provádí obvykle při užívání bytu“ (podle nařízení jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně krytin, obkladů stěn a čištění zanesených vodovodních odpadů až ke svislým rozvodům).

Obecné vymezení ostatních pojmů je obdobné jako ve zrušeném nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník.