CZ | EN

Novela ZOK 14 – Vysílací právo – právo společníka/akcionáře jmenovat člena statutárního orgánu

Poslední novinkou, o které Vás budeme v rámci velké novely ZOK informovat, je tzv. vysílací právo. Jedná se o právo jmenovat jednoho nebo více členů statutárního orgánu, které může být spojeno s podílem ve společnosti s ručením omezeným nebo s akcií v akciové společnosti.

Vzhledem k dosavadním výkladovým nejasnostem se nyní toto právo připouští výslovně, a kromě členů statutárního orgánu lze takto jmenovat i členy dozorčí rady. Vysílací právo musí být zakotveno ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, čímž dojde k vytvoření zvláštního druhu podílu nebo akcií. Právo jmenovat členy daných orgánů lze tak udělit i více společníkům nebo akcionářům zároveň.

Ve společnosti s ručením omezeným je k rozhodnutí o změně společenské smlouvy nutný souhlas všech společníků, neboť se jedná o rozhodnutí, kterým se zasahuje do jejich práv a povinností. V akciové společnosti pak pro takovou změnu stanov zákon požaduje souhlas alespoň ¾ většiny hlasů všech akcionářů každého druhu akcií.

Celkový počet takto jmenovaných statutárů nebo členů dozorčí rady však nesmí přesáhnout počet členů volených valnou hromadou (resp. dozorčí radou, volí-li členy představenstva). Má-li tak statutární orgán např. 5 členů, pouze 2 z nich mohou být jmenováni uvedeným způsobem. Má-li společnost pouze jednoho jednatele, nelze podíl s tímto právem vydat. Cílem tohoto pravidla je zachovat vliv valné hromady na personální obsazení členů statutárního orgánu.

Pro společníka či akcionáře se jedná o právo, nikoliv povinnost. Aby se však předešlo ochromení chodu společnosti v případě, že svého práva do 1 měsíce nevyužije, stanoví zákon možnost tzv. kooptace, tedy právo ostatních členů orgánu, neklesl-li jejich počet pod polovinu, jmenovat náhradního člena do doby, než společník nebo akcionář své právo vykoná (společníci s.r.o. tak mohou učinit, pouze tvoří-li jednatelé kolektivní orgán).

Jmenovaného člena může společník či akcionář také odvolat. Valná hromada, resp. dozorčí rada tak nesmí učinit, ledaže je k tomu závažný důvod (zejména porušil-li tento člen závažně nebo opakovaně své povinnosti) nebo pokud vysílací právo společníka nebo akcionáře zaniklo. Jmenování a odvolání člena vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a vůči společnosti je účinné doručením. Akcionář je pak navíc povinen společnosti doložit, že je oprávněn toto právo vykonat.

Partner Pavel Strnad dodává: I když se právo jmenovat člena statutárního orgánu může na první pohled jevit jako velmi zvýhodňující pro jeho držitele, v konečném důsledku tomu tak úplně nemusí být za všech okolností. I takto jmenovaný člen je povinen hájit zájmy společnosti a nikoliv toho, kdo jej jmenoval. Určité pnutí pak může vyvolat fakt, že smlouvu o výkonu funkce i v tomto případě musí schválit valná hromada. Navíc je možné takto jmenovat pouze polovinu členů statutárního orgánu. Tento institut tak rozhodně není všespasitelný vzhledem k ochraně a posílení práv určité skupiny společníků či akcionářů. V rámci Právní Ochrany Majetku pro tyto účely doporučujeme spíše uzavřít „akcionářskou“ dohodu (shareholders agreement), která chrání společníka, resp. akcionáře a minimalizuje jeho rizika mnohem důkladněji.“