Dle názoru Nejvyššího soudu nelze za věci obvykle nošené do zaměstnání považovat žádný dopravní prostředek

Nejvyšší soud ČR se zabýval otázkou odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou na osobním automobilu zaměstnance, který zaměstnanec používá k cestě do zaměstnání a zpět. V souladu se zákoníkem práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Za takovou věc ale podle Nejvyššího soudu nelze považovat žádný dopravní prostředek, tj. nejen osobní automobil, ale ani kola, mopedy atd.

Za osobní automobil, který zaměstnanec umístil v objektu zaměstnavatele na nehlídaném parkovišti, tak zaměstnavatel odpovídá pouze co do částky 10.000,- Kč, ledaže škodu na tomto automobilu způsobil jiný zaměstnanec zaměstnavatele. Pokud by však zaměstnavatel převzal osobní automobil do zvláštní úschovy (např. hlídané parkoviště), byl by povinen nahradit zaměstnanci škodu v plné výši.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2345/2015 ze dne 23.1.2017)