Nejvyšší soud rozhodl, že vystavení směnky zaměstnancem vůči zaměstnavateli zakládá námitku nepřípustného důvodu směnky

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.  21 Cdo 4659/2016, ze dne 1. 6. 2017)

Žalovaný pracoval u žalobce od roku 2011 jako řidič nákladního automobilu, dne 25. 6. 2012 s ním však byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru. Ve stejný den žalovaný vystavil směnku vlastní na řad žalobce na částku 200 000 Kč. Důvodem vystavení této směnky bylo zajištění nároku zaměstnavatele na náhradu škody, v tomto případě ztraceného návěsu. Z hlediska skutkového stavu bylo zjištěno, že na žalovaného nebyl činěn žádný nátlak.

Podle Nejvyššího soudu je podstatou pracovního práva ochrana slabší strany v pracovněprávních vztazích. I když zajištění pohledávky zaměstnavatele směnkou vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu není výslovně zakázáno, je třeba tento zákaz dovodit ze základních zásad pracovněprávních vztahů. Směnečný vztah je založen na nerovnosti účastníků, jelikož je dlužník ve značné nevýhodě a směnkou se tak zásadně zhoršuje jeho postavení zaměstnance. Zaměstnavatel totiž může do právního vztahu zapojit také třetí osobu, která se místo něj stane majitelem směnky. Podle ustanovení § 338 zákoníku práce však k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanoveným zákoníkem práce. Směnka se sice nestává neplatnou, zakládá ale námitku nepřípustného důvodu směnky z důvodu neplatnosti směnečné smlouvy.