Novela v ochraně spotřebitele - 6. část - Lhůty pro vytknutí vady a pro uplatnění domněnky o existenci vady již při převzetí

11. Do kdy je nutné vytknout vadu a jak dlouho se uplatní domněnka, že věc měla vadu již při převzetí?

Prodávající odpovídá spotřebiteli za takové vady věci, které měla věc již při převzetí (neposkytl-li prodejce delší záruku tzv. za jakost). Ne vždy však musí být vady kupujícímu v době převzetí známy, často se mohou objevit až poté, co zakoupenou věc začne používat. K usnadnění dokazování proto platí domněnka, že pokud se vady u věci projeví do 6 měsíců, byla věc vadná už v okamžiku převzetí – je pak na prodávajícím, aby případně prokázal, že tomu tak nebylo. Nově má být tato lhůta prodloužena na 1 rok, u nemovitostí pak dokonce na 2 roky.

V této souvislosti pak rovněž dochází k výkladovému zpřesnění. I nadále tak platí, že vytýkat lze všechny vady, které existovaly na věci už při převzetí, ale které se na věci projevily ve lhůtě 2 let od převzetí. Při současném znění se však objevovaly názory, že lze toto ustanovení použít i na vady, které na věci vznikly až po jejím převzetí. Nové znění toto vylučuje, na odpovědnost za takové vady se však aplikuje prodejcem poskytnutá záruka za jakost, kterou jsme Vám popsali v minulém bulletinu.

Nově se také výslovně stanoví, že spotřebiteli náleží právo z vadného plnění, i když vadu nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl zjistit (při dostatečné péči). Jediné omezení tak představuje obecná tříletá promlčecí lhůta. Spotřebitelům lze však jen doporučit, aby tak činili v co možná nejkratší lhůtě z důvodu snazšího prokazování a případně i možného využití domněnky popsané výše.

Tento princip však neplatí pro vady kryté zárukou za jakost. Ty musí kupující vytknout bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost předmět plnění prohlédnout a vadu zjistit, nejpozději však v reklamační lhůtě určené délkou záruční doby.