Podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se ustanovení ZOK o střetu zájmů týkají i společníků. Zákon nově výslovně uvádí, že jeho úprava o střetu zájmů dopadá jen a pouze na členy volených orgánů. Tyto pak definuje jako „osobu, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána“. Zákonodárce tak vyjasnil předchozí pochybnosti s odůvodněním, že chce zamezit organizačním problémům a umožnit snížení nákladů společností. Dostatečným limitem pro společníky má být jejich povinnost loajality.
Nově má člen voleného orgánu povinnost informovat přímo příslušný orgán, jehož je členem. Nikoliv samotné členy orgánu. Tímto se zdůrazňuje, že v právnických osobách mají rozhodovat a rozhodují jejich orgány. Vedle toho zůstává dosavadní povinnost informovat o střetu i kontrolní orgán a nebyl-li zřízen, orgán nejvyšší. Nově se však upřesňuje, že člen kontrolního orgánu informuje o střetu zájmů pouze tento orgán. Je-li pouze jednočlenný, informuje orgán nejvyšší.
Kontrolní orgán má povinnost o všech zjištěných skutečnostech nejvyšší orgán informovat.
Informační povinnost se nově rozšíří i na případy, kdy obchodní společnost (nikoliv jen člen voleného orgánu) hodlá uzavřít smlouvu s osobou, která na ni má určitý vliv (osoba vlivná, ovládající (vyjma koncernu) či osoba ovládaná stejnou ovládající osobou).
Partner Pavel Strnad shrnuje: „Dosud právní úprava o střetu zájmů vyvolávala pro praxi řadu otázek. Je tak dobře, že se velká novela ZOK věnuje i tomuto tématu. Svým klientům již při založení jakékoli právnické osoby zdůrazňuji, jaká práva a povinnosti jsou s konkrétními funkcemi spojeny. I přesto však dochází k případům, kdy člen některého z orgánů opomene některou ze svých povinností splnit, a pak se vystavuje velkému riziku. Abyste předešli neblahým následkům této odpovědnosti na Váš majetek a majetek Vaší rodiny, doporučuji vždy učinit preventivní opatření na jeho ochranu. Můžete např. využít služeb Právní Ochrany Majetku, kde Vám poradí účinné řešení i pro tyto případy.“