Novela ZOK - 9. Zástava podílu a odpovědnost za splnění nepeněžitého vkladu při převodu podílu

Novela ZOK nově vypouští speciální úpravu pro zastavení podílu, kdy zastavit podíl společníka bylo možné jen za podmínek, za nichž tento podíl mohl být převeden. Zástava podílu se tak bude od 1.1.2021 řídit obecnou úpravou stanovenou v občanském zákoníku (§ 1320 a násl. Zastavení podílu v korporaci). Ta společnostem dovoluje zástavu podílu ve společenské smlouvě zakázat nebo omezit bez závislosti na podmínkách stanovených pro převod podílu. Zástava a převoditelnost podílu tak nebudou na sobě nijak závislé, pro každou lze stanovit jiné podmínky.

Zástavní právo a nově i jiná věcná práva (např. právo předkupní) k podílům vznikají až jejich zápisem do veřejného rejstříku. Tj. pouhé uzavření smlouvy o zástavě nebo předkupním právu k podílu mezi smluvními stranami není dostatečné, je třeba toto ještě nechat zapsat rejstříkovým soudem do obchodního rejstříku. Nutno připomenout, že takové smlouvy vždy vyžadují úředně ověřené podpisy smluvních stran. Toto se však netýká podílů, které jsou představovány cenným papírem.

Společník nebo budoucí společník obchodní korporace se zavazuje splnit svou vkladovou povinnost (za účelem nabytí nebo zvýšení své účasti v takové korporaci), a to dvěma způsoby (i) splacením v penězích (peněžitý vklad) nebo (ii) vnesením jiné penězi ocenitelné věci (nepeněžitý vklad).

Novela stanoví nová pravidla pro případ, kdy vkladatel převede podíl na jinou osobu, avšak dosud nesplnil svou vkladovou povinnost nepeněžitým vkladem. Nyní je výslovně upraveno, že uhradit cenu nepeněžitého vkladu (pokud na společnost již předtím nepřešlo vlastnické právo k nepeněžitému vkladu) je povinen sám vkladatel, neboť jde o jeho osobní povinnosti. Tento dluh nemůže přejít na nabyvatele podílu, ten však bude za splnění této povinnosti ručit. Dosud tomu bylo naopak.

Jako výjimku zákon stanoví nabytí podílu na evropském regulovaném trhu, kdy nabyvatel není žádným způsobem schopen zjistit existenci či neexistenci povinnosti uhradit cenu nepeněžitého vkladu. Takový nabyvatel pak nebude ani ručitelem.  

Partner Pavel Strnad doplňuje: „Zákonodárce nyní napravuje stav, kdy občanský zákoník již upravuje něco, co znovu speciálně upravuje i zákon o obchodních korporacích. Režim pro zřizování zástavních práv k podílům v korporacích se tak sjednocuje a nadále se bude řídit pouze ustanoveními občanského zákoníku. Druhá změna se pak týká zjevné nelogičnosti, kdy s převodem podílu se na nového nabyvatele původně vztahovala přímo povinnost uhradit cenu nepeněžitého vkladu (ačkoliv on o této povinnosti nemusel vůbec tušit, tato informace není dohledatelná v žádném z veřejných rejstříků), a naopak vkladatel byl pouhým ručitelem. Nebylo-li toto ošetřeno ve smluvní dokumentaci, mohl se nabyvatel dostat do velkých potíží. Z toho plyne, že řadu rizik při podnikání vytváří sám zákonodárce a nelze se jim bezpečně vyhnout. Chraňte se proto před nimi s Právní Ochranou Majetku dříve, než vůbec nastanou.“