Nový zákon o přestupcích mění přístup úřadů k řešení přestupků občanů, ale zejména podnikatelů a firem, a upravuje také systém následného ukládání trestů.

Každý přestupce má podle zákona nově dostat podrobné odůvodnění závažnosti spáchaného deliktu a také uložené pokuty. Tato podrobnější pravidla pro ukládání správních trestů spolu s výčtem přitěžujících a polehčujících okolností mají v praxi znamenat, že ten, komu je uložena pokuta, se z odůvodnění přesně dozví, jaké závažnosti jeho čin dosáhl.

Zavádí se mj. instituty upuštění nebo podmíněného upuštění od uložení správního trestu nebo institut mimořádného snížení výměry pokuty. V tomto ohledu obsahuje zákon výčet polehčujících okolností, mezi kterými je např. nízký věk pachatele, spáchání přestupku pod nátlakem, dobrovolná náhrada škody nebo spolupráce s úřady.

Nový institut narovnání dává možnost pachateli přestupku nahradit oběti škodu bez nutnosti absolvovat často velmi zdlouhavé přestupkové řízení, se kterým pro něj mohou být spojeny i další náklady.

Změny se týkají systému posuzování přestupků. Nedochází k zavádění nových přestupků či naopak k rušení stávajících. Nová legislativa má vyplnit zejména mezery v oblasti správního trestání právnických a podnikajících fyzických osob. Dochází tak ke sjednocení podmínek odpovědnosti fyzických, právnických i podnikajících fyzických osob za přestupek, pro který se zároveň zavádí jednotný pojem. Nová definice přestupku tak v sobě zahrnuje nejen všechny dosavadní přestupky, ale také stávající jiné správní delikty.

zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
účinnost od 1.7.2017