(Nález Ústavního soudu sp. zn. I. US 190/15 ze dne 13. 9. 2016)
Stěžovatel působil zároveň jako předseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti. Z obou funkcí byl odvolán a nato dostal výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti. Stěžovatel se následně domáhal náhrady mzdy.
Soudy prvního i druhého stupně se zprvu neztotožnily s námitkou souběhu a náhradu mzdy stěžovateli přiznaly. Nejvyšší soud ale tato rozhodnutí zrušil a rozhodl, že pracovní poměr byl v důsledku souběhu funkcí založen neplatně. Soudy prvního i druhého stupně, kam se věc vrátila, posléze rozhodly, že stěžovatel na náhradu mzdy nemá nárok.
Rozhodnutí Ústavního soudu však nepodpořilo odmítavý postoj k souběhu funkcí zastávaný nižšími soudy. Ústavní soud uvedl, že výklad zákoníku práce nebrání tomu, aby obchodní společnost a její člen statutárního orgánu podřídili svůj právní vztah zákoníku práce.