Splatnost určená konkrétním dnem

(Rozsudek Nejvyššího soudu České sp. zn. 20 Cdo 4788/2017, ze dne 14.2.2018)

V této věci posuzovaly soudy smlouvu obsahující následující ujednání o splatnosti jednotlivých měsíčních splátek dlužné částky: „měsíční splátka ve výši 3.000,- Kč je splatná vždy k patnáctému dni daného měsíce“. Soudy nižších stupňů předmětnou doložku označily za lhůtu. V důsledku toho byl tedy podle nich dlužník oprávněn plnit i následující den, pokud poslední den lhůty připadl na neděli. Vzhledem k tomu, že dlužník plnil právě tento následující den, vedl tento závěr soudů nižších stupňů k zastavení věřitelem nařízené exekuce pro nevymahatelnost exekučního titulu, neboť povinný plnil podle soudů řádně podle splátkového kalendáře.

Nejvyšší soud s tímto právním posouzením soudů nižších stupňů nesouhlasil. Rozhodl, že je-li splatnost určena na konkrétní den, nejedná se o lhůtu ve smyslu zákona, a tudíž nedochází k jejímu prodloužení na nejblíže následující pracovní den, pokud den splatnosti připadne na sobotu, neděli nebo svátek. Formulace užitá ve výše uvedené doložce stanovuje určitý okamžik, k němuž má být učiněno určité právní jednání.

Povinnost dlužníka plnit je tak dle stanovené formulace pevně určená datem splatnosti pohledávky, tj. patnáctým dnem každého měsíce a nedochází k jejímu prodloužení na nejblíže následující pracovní den, pokud den splatnosti připadne na sobotu, neděli nebo svátek. Nedodržení data splatnosti má za následek prodlení dlužníka.