Transakce „naoko” nepožívají právní ochrany!

Rozsudek NSS ČR sp. zn. 6 Afs 376/2018 ze dne 14.11.2019

Žalobkyni (obchodní společnosti) byla stanovena daň z příjmu právnických osob ve výši 36 633 430 Kč, kterou neodvedla z výplaty podílu na zisku. Žalobkyně se bránila svým nárokem na osvobození od daně, protože šlo o příjem vyplacený mateřské společnosti.

Správce daně ale shledal provedené transakce jako ryze účelové, bez ekonomického opodstatnění a výlučně směřující k vyhnutí se daňové povinnosti. Dle jeho názoru žalobkyně tímto zneužila právo.

Odvolací finanční ředitelství, Krajský soud v Brně i Nejvyšší správní soud jeho závěr potvrdily.

Nejvyšší správní soud připomněl, že subjekty mohou minimalizovat své daňové povinnosti, ale vždy je třeba posuzovat kontext celého případu a posoudit ekonomickou racionalitu uskutečněných operací. V této věci tak posuzoval tři transakce (založení žalobkyně s vyčleněním finančních prostředků dne 25.5.2010 odštěpením, následný prodej akcií žalobkyně dne 7.6.2010 na cizí třetí osobu, kdy kupní cena byla zaplacena skrze výplatu dividend žalobkyně na základě rozhodnutí této třetí osoby z téhož dne), u kterých shledal velmi blízkou časovou souvislost. Současně soud zarazila „minimálně nestandardní“ míra důvěry, kterou mezi sebou zainteresované osoby projevily (jestliže zaplacení kupní ceny nebylo nijak zajištěno a jestliže cizí třetí osoba získala žalobkyni „pod cenou“ a obratem rozhodla o výplatě dividend). 

Dle soudu byly tyto transakce provedeny bez řádného ekonomického smyslu, resp. žalobkyně jej racionálně neprokázala. Po zhodnocení celkového sledu jednání zúčastněných osob a okolností provedených transakcí tak soud došel k závěru, že záměrem bylo účelové získání daňového zvýhodnění.

Partner AK-PS Pavel Strnad dodává: „Daňové otázky a zejména odpovědi na ně mohou představovat významné riziko pro obchodní společnosti a s nimi spojené fyzické osoby. V těchto případech pak hrozí nejen dodatečný výměr daně, ale i s tím spojené úroky z prodlení a penále. Zejména manželé (především v zájmu toho nepodnikajícího) by se měli chránit proti těmto rizikům, a to například zúžením SJM či jinou vhodnou formou, kterou individuálně poradíme v rámci Právní Ochrany Majetku – P.O.M.“