Velká novela insolvenčního zákona řeší zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), posouzení ...

Novela zavádí předběžné posouzení insolvenčního návrhu a dále omezuje možnost podávání šikanózních návrhů

Insolvenční návrh podaný věřitelem bude nově před zveřejněním v insolvenčním rejstříku podléhat předběžnému posouzení a v případě pochybností o jeho důvodnosti může soud rozhodnout, že po omezenou dobu nebude návrh zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Insolvenční soud má následně 7 dnů od podání návrhu na posouzení, zda se jedná či nejedná o zjevně bezdůvodný insolvenční návrh.

V případě věřitelského insolvenčního návrhu bude věřitel vždy povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Tato záloha činí 50 000 Kč v případě návrhu proti právnické osobě, která je podnikatelem, a 10 000 Kč v případě návrhu proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě.

Bude-li insolvenční návrh podaný věřitelem odmítnut pro zjevnou nedůvodnost, insolvenční soud může navrhovateli uložit pokutu za jeho podání až do výše 500 000 Kč. Insolvenční navrhovatel bude navíc oprávněn podat nový insolvenční návrh proti stejnému dlužníkovi nejdříve po 6 měsících.

Novela upravuje jiné pojetí úpadku

Novela doplňuje dosavadní pojetí úpadku ve formě platební neschopnosti pro podnikatele vedoucí účetnictví, a to zavedením tzv. mezery krytí. Jedná se o rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků dlužníka a výší jeho disponibilních příjmů. Podnikatel tak nebude v úpadku, pokud mezera krytí v rozhodném období dle výkazu stavu likvidity bude nižší než desetina výše jeho splatných závazků.

Ale i v případě, že by mezera krytí nebyla nižší než desetina splatných závazků dlužníka, dlužník nemusí být v platební neschopnosti. Bude tomu tak tehdy, pokud bude možné výhledově očekávat, že mezera krytí klesne pod jednu desetinu výše jeho splatných závazků.

Zavádí se zvláštní pravidlo v případě postoupení pohledávky

Věřitel - právnická osoba, který nabyl pohledávku v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení, bude muset doložit informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem podle zákona proti praní špinavých peněz. Pokud věřitel tuto povinnost nesplní, nesmí vykonávat hlasovací práva s pohledávkou spojená.

Takovou povinnost však věřitel mít nebude, pokud se na předmětný obchod, z něhož pohledávka vznikla, nevztahuje povinnost provést kontrolu podle zákona proti praní špinavých peněz (v případě obchodu mezi tzv. povinnou osobou a věřitelem). Tuto povinnost nebude mít ani v případě, že hodnota plnění z obchodu (mezi věřitelem a osobou jinou než povinnou), z něhož pohledávka věřitele vznikla, je nižší než 10 000 EUR.

V případě, že je věřitelem osoba, která skutečného majitele podle zákona proti praní špinavých peněz nemá, postačí, že věřitel doloží čestné prohlášení o tom, že skutečného majitele nemá.

Novela přichází s novinkami v případě oddlužení

Nově se zavádí pro dlužníka povinnost, že jeho návrh na povolení oddlužení musí být za dlužníka sepsán a podán buď advokátem, notářem, soudním exekutorem nebo insolvenčním správcem. Takové osobě pak náleží odměna v maximální výši 4 000 Kč (resp. 6 000 Kč v případě oddlužení manželů). Návrh může být za dlužníka sepsán a podán také tzv. akreditovanou osobou, této osobě však žádná odměna nenáleží. Touto akreditovanou osobou bude moci být pouze osoba právnická. O udělení akreditace rozhoduje ministerstvo spravedlnosti na žádost. Žadatel musí prokázat mj. svou veřejnou prospěšnost, ale také bezúhonnost při poskytování služeb v oblasti oddlužení. 

Dlužník však může návrh podat sám za předpokladu, že má právnické nebo ekonomické vzdělání nebo pokud vykonal zkoušku insolvenčního správce. Pokud je dlužníkem právnická osoba, musí být tyto podmínky splněny u jejího zástupce.

Novela dále vyžaduje, aby byl návrh podán na předepsaném formuláři.

Novela rovněž zavádí nový systém přidělování jednotlivých případů v oblasti oddlužení, když princip obvodu okresního soudu je nahrazen stejným principem jako u konkursů, tedy principem podle krajských soudů.

Jako reakce na trvající nezájem věřitelů účastnit se svolávaných schůzí věřitelů, se schůze věřitelů v případě oddlužení svolá na návrh nadpoloviční většiny všech věřitelů, jejichž pohledávky činí zároveň nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek, nebo na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru. Novela zároveň připouští i možnost soudu svolat schůzi věřitelů z úřední povinnosti.

Neúspěšné oddlužení nemusí skončit konkursem

Podle dosavadní právní úpravy je soud povinen rozhodnout o řešení dlužníkova úpadku konkursem, pokud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne. Ve stavu po novele tak učinit může, ale nemusí. Volba tohoto způsobu řešení tedy bude čistě na jeho uvážení. Pokud soud nerozhodne o řešení úpadku konkursem, řízení zastaví.

O konkursu však soud rozhodnout nesmí, nejde-li o dlužnický insolvenční návrh. Konkurs rovněž nemůže být nařízen v případě, že soud zjistí, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

Naopak soud rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže dlužník v rámci schváleného oddlužení neplní stanovené povinnosti nebo pokud se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit. V takovém případě soud zároveň rozhodne o zrušení předtím stanoveného způsobu oddlužení.

Novela zpřísňuje podmínky pro hlasování u propojených osob a osob blízkých

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy novela výslovně stanoví zákaz věřiteli hlasovat ve věcech osoby blízké nebo se kterou tvoří věřitel koncern (nestanoví-li zákon jinak). Navíc se tento zákaz zavádí i v případě, že věřitel je osobou blízkou dlužníkovi nebo tvoří s dlužníkem koncern. Naopak se neuplatní v případě hlasování o reorganizačním plánu předloženém jinou osobou než dlužníkem či uvedeným věřitelem. V odůvodněných případech ale může insolvenční soud i mimo tyto případy hlasování u osob blízkých nebo propojených osob povolit.

Novela upravuje povinnost doložit tvrzenou pohledávku

V případě věřitelských insolvenčních návrhů, bude insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví, povinen svou tvrzenou pohledávku vůči dlužníkovi - právnické osobě dále doložit.

Za doložení tvrzené pohledávky bude považováno uznání dlužníka s ověřeným podpisem, vykonatelné rozhodnutí, notářský či exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzení auditora, soudního znalce či daňového poradce o tom, že navrhovatel o dané pohledávce účtuje.

V případě insolvenčního navrhovatele, který je zahraniční osobou, ať už právnickou nebo fyzickou, lze pohledávku doložit také dokladem ověřeným nebo vydaným cizím státem, který je srovnatelný podle práva takového státu.